|
|
Ústavní aspekty zániku československé federace
Janda, Pavel ; Gronský, Ján (vedoucí práce) ; Jirásková, Věra (oponent)
Resumé - Ústavní aspekty zániku československé federace Práce se zabývá problematikou ústavních aspektů zániku československé federace (České a Slovenské Federativní Republiky), která formálně zanikla k 31.12.1992. Téma své diplomové práce jsem si vybral, protože mi bylo blízké již od prvního ročníku mého studia na právnické fakultě. Poprvé jsem se k němu dostal na vědeckém semináři Doc. Gronského, který se věnoval postavení Slovenska v Československu. V práci jsou využity informace ze zdrojů dostupných studentům Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze (monografie, sborníky, učebnice, znění zákonů, časopisecké a internetové články, stenografické záznamy, vysokoškolské přednášky). Práce vychází z většího množství zdrojů tak, aby byla syntézou použitých pramenů (za použití přímých citací i parafrází s důsledným citováním původních autorů) a dostatečně pokrývala zvolené téma. Diplomová práce je rozdělena do tří kapitol, které se dělí na podkapitoly. Tyto podkapitoly obsahují ještě jednotlivé části. V úvodu jsem si stanovil cíl práce, popsat zánik Československa z pohledu ústavního práva. Pro lepší kontext je do práce zařazen i vznik Československa a jeho vývoj do roku 1992. První kapitola obsahuje dvě podkapitoly. V jednotlivých částech těchto podkapitol je popsán vznik společného státu Čechů a Slováků -...
|
|
|
Rozpad Československa a Jugoslávie - Komparativní případová studie
Kaplan, Petr ; Ditrych, Ondřej (vedoucí práce) ; Karlas, Jan (oponent)
Práce porovnává dva r zné zp soby rozd lení postkomunistických federací. Jugoslávie je p íkladem násilného rozpadu, eskoslovensko naopak zna í mírový zp sob, jak rozd lit stát. Za pou ití konceptu hladin analýzy se studie sna í nalézt rozdíly na p ti rovinách, p i em se zam uje p edev ím na zm ny spojené s procesem demokratizace v obou státech, který odstranil starý re im a nastolil konkuren ní prost edí mezi starými a novými elitami, mnohdy zastupujícími rozli né národnostní skupiny. Výsledkem analýzy je, e role armády, délka liberaliza ního procesu a rozdílná historická zku enost jsou faktory, které se ukázaly jako nejvíce ur ující.
|
|
|
Rozpad ČSFR a role politických elit v tomto procesu
Vimmr, Martin Kryšpín ; Říchová, Blanka (vedoucí práce) ; Švec, Kamil (oponent)
Tato práce se zabývá rolí politických elit v rozpadu ČSFR, kterou zkoumá v rámci teorie konsociační demokracie. Jedná se o komparativní případovou studii, ve které je srovnáván případ československé federace s konsociačnídemokracií jako ideálním typem. Práce sestává z teoretické a empirické části. V té první je hlouběji popsána konsociační teorie samotná a její vztah k problematice federalismu. V empirické části jsou hledána jednotlivá konsociační pravidla (velká koalice, menšinové veto, proporcionalita, segmentální autonomie a diskrétnost politiky) v československém politickém systému v období po volbách 1992. Hlavním důvodem proč stavět Československo do kontextu konsocionalismu je fakt, že sám autor této teorie Arend Lijphart označil Československo za učebnicový příklad tohoto konceptu. Existence jasně rozdělených segmentů v Československu je v práci dokazována pomocí stejné metody, kterou užívá Lijphart. Volební výsledky obou etnik - Čechů i Slováků - byly v letech 1990 a 1992 jasně oddělené. To znamená, že neexistovala strana, která by byla úspěšná v obou republikách současně, což dokazuje politickou vyhraněnost odpovídající segmentům. Většinu konsociačních pravidel se pak podařilo v československé federaci nalézt. Jedná se ovšem pouze o ta formálnější, která byla zajištěna hlavně federálním...
|
|
|
Přechod Ruské federace k unitárnímu státu a Ukrajiny k federativnímu zřízení?
Veselka, Radek ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Mlejnek, Josef (oponent)
V této práci jsou komparovány dvě protichůdné tendence v rámci rozdělení vertikální struktury moci na území Ruské federace, respektive Ukrajiny. Na základě odborných textů jsou objasněny základní funkční rozdíly mezi unitárním státem a federací, které jsou poté aplikovány na dva konkrétní případy. V práci je popsán vývoj ruského federalizmu a formování vertikálního systému na Ukrajině. Na základě přijatých zákonů a politických kroků je poté zkoumán rozdíl mezi ústavními normami a reálným fungováním v praxi. Zatímco v Rusku můžeme pozorovat, především od nástupu Vladimíra Putina, stále silnější centralizační tendence, Ukrajina je od roku 2014 v procesu decentralizační reformy. Představena, jako diskutovaná možnost budoucího vývoje Ukrajiny, je v práci také federalizace země.
|
|
|
Postavení Padánie v Itálii
Novák, Josef
Diplomová práce se zabývá Padánií (tzn. severními regiony Itálie) a jejím postavením v rámci Itálie. Práce se zaměří především na komparaci sociálních, ekonomických a dalších faktorů mezi jednotlivými italskými regiony, dále pak na historický vývoj Itálie a jejích regionů s důrazem na diferenciaci v území a na scénáře, které by mohly nastat v případě vzniku jakékoliv formy autonomie Padánie, a měly by dopad na vnitřní uspořádání Itálie.
|
|
|
Paradiplomacie Svobodného státu Bavorsko a jeho aktérství v mezinárodních vztazích
Pospíšilová, Linda ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Stejskalová, Kristýna (oponent)
Předkládaná studie se věnuje zahraničním vztahům Svobodného státu Bavorsko a mapuje kulturní, ekonomické a politické aktivity na evropské, celosvětové i bilaterální úrovni. Analýza nabízí pohled na klíčové aktéry, nástroje i kanály prosazování bavorských zájmů. Důraz je kladen na vnitrostátní prvek federativního uspořádání Německa. Zvláštní pozornost je věnována Zastoupení Svobodného státu Bavorsko v Praze a česko-bavorským vztahům. Na základě studia dokumentů a vedených rozhovorů se třemi odborníky na SRN v ČR se práce snaží zodpovědět výzkumnou otázku, které předpoklady, nástroje a motivy má SSB ke svým zahraničně-politickým aktivitám.
|
|
|
Recentní reformy federalismu v německy mluvících zemích
Chmel, Marek ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Reschová, Jana (oponent) ; Šimíček, Vojtěch (oponent)
Anotace: Cílem této práce je seznámit čtenáře s průběhem a výsledky recentních reforem federalismu v Německu, Švýcarsku a Rakousku. Je zajímavé sledovat, že navzdory historické, geografické i kulturní blízkosti vykazují zmíněné federace při vzájemném porovnání výrazné rozdíly, a to jak ve způsobu institucionálního uspořádání, tak i v procesních otázkách při provádění samotných reforem. Součástí práce je rovněž úvaha nad tím, zda jsou poznatky z těchto procesů teoreticky aplikovatelné i na úrovni Evropské unie, protože navzdory obtížnému srovnání EU s federativním modelem uspořádání je možné vypozorovat mnoho shodných prvků fungování, ať už se jedná o výkon sdílených kompetencí nebo způsob přerozdělování finančních prostředků. Aby bylo možné se hlouběji ponořit do těchto úvah a s ohledem na nepříliš rozsáhlou česky psanou literaturu o federalismu a federacích, tvoří kromě historického kontextu součást práce rovněž širší teoretické pojednání.
|
|
|
Spory mezi státy a federací v USA: Případová studie legalizace konopí
Pohořská, Barbora ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Calda, Miloš (oponent)
Bakalářská práce Spory mezi státy a federací v USA: Případová studie legalizace konopí Barbora Pohořská Abstrakt v českém jazyce Tato bakalářská práce se věnuje vztahům vznikajícím mezi federální vládou a státy ve Spojených státech amerických. Práce se snaží zjistit, jakým způsobem jsou řešeny konflikty mezi těmito dvěma aktéry v případě marihuanového zákonodárství. Marihuana je v USA na federální úrovni zakázaná, některé státy však její užívání, pěstování a držbu v omezených hodnotách za různých podmínek povolují. Dochází zde tak ke střetu ustanovení federálních a státních zákonů. Práce se snaží zjistit, jakým způsobem jsou takové konflikty mezi státy a federací řešeny, zda v této situaci vítězí státní legislativa nad federální nebo naopak, či zda strany přistupují k určitému vzájemnému kompromisu. Práce charakterizuje federální i státní zákonodárství ve sledované oblasti a následně se zabývá postojem a reakcemi federálních orgánů a soudů vůči státním zákonům. V této oblasti zaznamenává i změnu postoje federálních orgánů v posledních letech, která vede k potvrzení domněnky, že státy a federace společně určitým způsobem koexistují.
|
|
|
Rozpad Československa a Jugoslávie - Komparativní případová studie
Kaplan, Petr ; Ditrych, Ondřej (vedoucí práce) ; Karlas, Jan (oponent)
Práce porovnává dva r zné zp soby rozd lení postkomunistických federací. Jugoslávie je p íkladem násilného rozpadu, eskoslovensko naopak zna í mírový zp sob, jak rozd lit stát. Za pou ití konceptu hladin analýzy se studie sna í nalézt rozdíly na p ti rovinách, p i em se zam uje p edev ím na zm ny spojené s procesem demokratizace v obou státech, který odstranil starý re im a nastolil konkuren ní prost edí mezi starými a novými elitami, mnohdy zastupujícími rozli né národnostní skupiny. Výsledkem analýzy je, e role armády, délka liberaliza ního procesu a rozdílná historická zku enost jsou faktory, které se ukázaly jako nejvíce ur ující.
|
|
|
Regionální politické strany ve Španělsku a stát autonomií
Dvořák, Pavel ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Kasáková, Zuzana (oponent)
Španělsko patří mezi země, v nichž je státní moc hluboce decentralizována. Model současného mocensko-teritoriálního uspořádání vznikl během přechodu k demokracii, jenž proběhl mezi lety 1975 až 1982. Tzv. autonomní stát byl postaven na konsensu a vůli ke kompromisu mezi hlavními politickými hráči, proto je do značné míry dílem ambivalentním, které se dnes nemůže opřít o plnou akceptaci ani finalitu. Tato skutečnost, společně s odvěkou heterogenitou španělského obyvatelstva, vede ke vzniku štěpení založeného na odlišných představách o politicko-územní konfiguraci země. Stát je rozdělen do sedmnácti autonomních společenstev. Ta jsou vybavena legislativními i exekutivními pravomocemi a vytváří svébytné politické arény. V některých z nich probíhá politická soutěž obdobně, jako na úrovni celostátní. Ve většině společenstev však hrají významnou, někdy dokonce klíčovou úlohu regionální politické strany. Právě ty přitahují pozornost tohoto výzkumu. V jeho rámci si klademe dva cíle. Za prvé, zjišťujeme, jaká stanoviska zaujímají zmíněné subjekty vůči modelu státu autonomií, resp. zda a do jaké míry se s ním ztotožňují, nebo naopak neztotožňují. V souvislosti s tím se ptáme, jakého statusu se strany pro svoji domovinu dovolávají. Zajímá nás také stabilita nalezených pozic. Zdrojovou základnou výzkumu jsou...
|
host ::
RSS.